Malta - Erasmus, škola ESE
Znovu ve škole
V termínu 4. - 18. 10. 2025 jsem měl v rámci Erasmu+ opět možnost zasednout do školní lavice se studenty z různých koutů světa. To co nás spojovalo byla výuka angličtiny v European Schol of English na Maltě. Škola stojí v centru moderní architekturou protkaného města St Julian´s. Po příletu jsem na pásu sotva rozpoznal moje zavazadlo, kde chybělo nejenom kolečko, ale i ucho se jmenovkou. Po vzevrubné prohlídce jsem nabral jistoty, že je opravdu moje a našel kontaktní kancelář školy a pracovníka, který nám zprostředkovával dopravu z letiště a ještě jednu mladou studentku z Německa. Ta se mě po nějaké době, kdy jsme čekali na taxík, odvážila zeptat, jestli jsem jako i já přijel na studium. Řekl jsem, že ano. Chvilku zapřemýšlela a řekla, že to asi nebudeme v jedné třídě, protože tohle by měla být škola pro náctileté a mladé lidi. Na to jsem ji řekl, že na tuto otázku ji nedokážu odpovědět. To jsem ještě netušil, že opravdu někteří jiní studenti z Německa ve stejném věku se za krátko stanou opravdu mými spolužáky. Po příjezdu do školy jsem se ubytoval přímo v budově školy. To bylo fajn. Třídu jsem měl hned o patro níže. Výhled z okna byl do úzkého světlíku vnitrobloku, ale i při otevřeném okně zajišťoval úplný klid přes celou noc, který v pokojích s lepším výhledem byl poměrně vzácný. Neděle byla volná. Využil jsem ji na cestu do Valletty, hlavního města Maltské republiky. Prošel se centrem a seznámil se se specifiky místní dopravy, která je opravdu hustá a na první pohled plná zmatku. No a v pondělí, hurá do školy. Shromáždili jsme se v místnosti před recepcí. Za chvíli ke mě přišel nějaký pán a ptal se mě zda jsem také v programu 50+. Říkal jsem mu že asi ne. Po chvíli přišel znovu a ukazoval mi na papírku napsané 50+. Odpověděl jsem, že jsem mu rozuměl, ale že myslím, že budu ve standartním programu. V následné frontě před recepcí mě pracovník školy poslal rovnou dolu na pohovor, že já tam čekat nemusím. Proklepli mě několika záludnými otázkami, jak na tom jsem s jazykem a poslali rovnou do třídy netuše, že nemám mnoho z toho co bych měl mít včetně učebnice. O přestávce jsem si to musel vše zařídit sám. To bylo docela dobré seznámení se zázemím a kancelářemi školy. Spolužáci byli z různých koutů světa. Chile, Venezuela, Brazílie, Španělsko, Japonsko, Německo, Dánsko a Turecko. I angličtinu bylo slyšet v různých podobách. Učitelka Cindy byla s Filipín a tak někteří o České republice a pro ně podivně znějícím jménu Jaroslav neměli ani tušení. Výuka byla poměrně intenzivní. Komunikace a seznámení bylo dobré, ale po počáteční výuce gramatiky jsem pochopil, že pokud se do druhého dne nenaučím slovní zásobu potřebnou pro tuto disciplínu bude to pro mě jako, když voda teče bez velkého užitku. Dostal jsem kartu studenta a s ní i různé slevy. Třeba vstup do sítě Kulturního dědictví Malty za pouhých 45 euro. Ta mi otevřela cestu do všech památek i národní galerie, akvária... Týdenní jízdenka na autobus stála 25 euro a tak se dalo z ostrova vidět opravdu hodně. Krásné počasí kolem 25 stupňů a moře mělo 23 - 24 stupňů. Vše ideální pro poznávaní nového a trochu odpočinku. Na Maltě jsou staré vykopávky z období paleolitu, ale i mnoho přírodních krás. Za návštěvu stojí ostrov Gozo. Ve Vallettě je katedrála St John´s s dvěma mistrovskými plátny Caravaggia, krásné historické centrum a přístav. Po prvním týdnu jsem zhruba už věděl co bude ve výuce následovat v druhé polovině mého pobytu. Konverzace, gramatika k tomu určená, slovní zásoba, procvičování a test. Čtyři dny z prvního týdne jsme měli učitelku Marinu z Ukrajiny. Vedla nás skutečně jasně k cíli. Druhý týden se k nám vrátila zase Cindy s trochou, pro Filipínce typické hravosti, ale i ona mě o některých mých anglických větách informovala, že opravdu nejsou korektní. Byla to pro mě motivace přeci ještě do mé angličtiny implementovat nějaký ten pevný základ. S tímto odhodláním jsem se z Malty vrátil i domů plný dojmů i legračních situací z naší pestré skupinky. Samo o sobě už její složení jasně k takovýmto zážitkům směřovalo. Mohu všem vřele doporučit. Anglický jazyk je velkým dobrodružstvím v každém věku a takto zavzpomínat na školu je opravdu občerstvující.
Všem milovníkům angličtiny, Jaroslav Soumar