Aktuality‎ > ‎

PŘEDPOSLEDNÍ OHLÉDNUTÍ ZA PROJEKTEM „UMĚLECKÝCH LABORATOŘÍ“

přidáno: 14. 11. 2012 2:34, autor: Bořek Lubor   [ Aktualizováno 24. 4. 2016 9:19 uživatelem Beran Vladimír ]

Náš projekt, o kterém jsme Vás průběžně informovali, se již blíží k závěru, proto je na místě krátká rekapitulace s pozváním na veřejnou prezentaci jeho výsledků.

Tak nejdříve to ohlédnutí.

Projekt byl zahájen začátkem minulého školního roku a končí letos posledního prosince. Zaměřili jsme se v něm na zkvalitnění výuky ve všech vyučovaných oborech školy formou oborových „laboratoří“. Výtvarný obor realizuje „Laboratoř filmové tvorby“, na hudebním to je „Laboratoř hudební improvizace“ a „Laboratoř zvukové tvorby“ a na tanečním oboru „Laboratoř experimentálního tance“.

Laboratoř filmové tvorby

Tento blok, pod vedením Vladimíra Berana je nejrozsáhlejší částí projektu, protože je vlastně jeho základem, a byl tak nejdéle promýšlen a nejhlouběji propracován. Jeho základem je vytvoření „Metodiky filmové tvorby“, kterou do projektu vytvořil špičkový odborník výtvarné pedagogiky doc. Jaroslav Vančát ve spolupráci s výtvarníkem Matějem Smetanou.

Smyslem našeho požadavku na vytvoření Metodiky bylo vnesení výtvarných prvků a hravosti do výuky, která byla doposud příliš svázána dokumentaristikou v pojetí, jak se učí na FAMU v Praze. K tomu směřovaly i další vzdělávací aktivity, které nás opět posouvaly více k výtvarnosti do oblasti, nazývané videoart, kterou v našem projektu zastupuje lektorka Pavla Sceranková a Dušan Záhoranský. Kurzy počítačové animace, které vede Jan Slavíček ze ZUŠ Na Střezině z Hradce Králové je také možné zařadit do tohoto směřování k výtvarnosti. Za zmínku určitě stojí i to, že pan Slavíček se s počítačovou technikou v uměleckém vzdělávání před mnoha lety seznámil na kurzu v naší škole, a teď nám sem přináší to, v čem za tu dobu vynikl a můžeme se od něj učit zase my. Animační kurz bude na závěr zakončen workshopem s představením animace v umělecké tvorbě pod vedením Jaroslava Vančáta a Matěje Smetany. I přes tento výtvarný posun posun jsme ale na techniku a filmové „řemeslo“ nezanevřeli. Kromě toho, že jsme pro naplnění cílů projektu mohli nakoupit jinak finančně nedostupnou technologii (nové počítače Apple, kamery, fotoaparáty, televizní videostřižnu pro vícekamerové snímání a další), tak jsme si také mohli dovolit lektory z oblasti profesionálního filmu a televize.


Nezávislý dokument v moderním pojetí nám představili dva mladí umělci, střihač Ondřej Vavrečka a kameraman a režisér Jan Šípek. Profesionální televizní praxi při vícekamerovém snímání koncertů nás učí režisér Stanislav Vaněk z ČT. S ním jsme absolvovali dvě školení. První byly základy  a následovalo podrobné seznámení s přípravou natáčení pořadu Concerto Bohemia a postupné exkurze na jednotlivá natáčení, včetně pražského Žofína s možností návštěvy přenosového vozu. Tyto okamžiky, kdy můžeme pracovníkům ČT „koukat pod ruce“, jsou neocenitelnou zkušeností, kterou člověk nikde nevyčte. Čistou technologii pak na úplný závěr školního roku (nebo spíš na úplném začátku prázdnin) představil tvůrce filmu „Poseidon – podzemní labyrint“ (natočený v Teplických skalách) pan Břetislav Petr.

V novém školním roce se především zaměřujeme na aktivity spojené s plánovaným multimediálním vystoupením. Byl to především zájezd na Univerzitu Palackého v Olomouci, kde jsme se setkali s doc. Vladimírem Havlíkem, předním českým performerem a akčním umělcem, který se nám předal něco ze svého umění. Na to, že nás bylo téměř čtyřicet (žáci výtvarného a tanečního oboru), dopadla akce výborně a byla pro žáky i učitele velmi inspirativní. Výtvarníci se především zabývali filmováním realizovaných aktivit.

Laboratoř hudební improvizace

Pod vedením Gabriely Krečmerové byla zaměřena na tu oblast, která se v ZUŠkách běžně neučí (protože ji málokdo z klasicky vzdělaných učitelů umí) – a to na improvizaci jazzovou. Když to „neumíme“, tak jsme si na to sehnali hned nejlepší odborníky. Tím, že improvizační Laboratoř vznikla ve flétnové třídě, tak to byli samozřejmě hráči na flétny.

Stěžejní částí Laboratoře byla série improvizačních dílen „Školení jazzové improvizace“ pod vedením lektora Martina Brunnera, vynikajícího královéhradeckého flétnisty a jazzmana, v nichž jsme kromě nezbytné teorie získávali především nezbytnou praxi aktivním hraním a improvizováním. Platí totiž, že improvizaci musí mít muzikant především „odehranou“.

K prohloubení již naučeného a pro seznámení se s trochu jiným pojetím výuky jsme se zkontaktovali s Jiřím Stivínem, velkým improvizátorem a multiinstrumentalistou. V rámci projektu jsme se v loňském školním roce se žáky zůčastnili celkem tří Improvizačních víkendových kurzů ve Stivínově Centru pro improvizaci v umění CAP-ART ve Všenorech u Prahy . Kurzy mají vždy konkrétní tématické zaměření. První byl na téma „vinobraní“, druhý s názvem „Barborky & blues“ a poslední byl zaměřen na „Improvizaci & swing“. Jiří Stivín také naši školu dvakrát navštívil. Poprvé vystoupil se svým multimediálním pořadem „Flétny všeho druhu“ a pokračoval odpolední „Tvůrčí dílnou hudební improvizace“, určenou pro nástrojově širší okruh hudebníků.

Druhá Stivínova návštěva byla v tomto školním roce, tentokrát se vzdělávacím programem pro flétnisty „Od středověku po současnost“ určeným žákům všech věkových kategorií, zakončeným vlastním sólovým vystoupením.

O prázdninách jsme s několika žáky  a jednou kolegyní ze ZUŠ Náchod (účastníky kurzů M. Brunnera), navštívili týdenní Letní jazzovou dílnu Karla Velebného ve Frýdlantu.

V rámci procvičování improvizace se  žáci flétnové třídy setkávali se svou učitelkou a ověřovali v praxi metodiku J. Stivína a M. Brunnera. Martin Brunner také poskytuje individuální konzultace pedagogům pro jejich přípravu na výuku.

Na letošních improvizačních dílnách se nám již ustálilo obsazení jazzové kapely a vybrali jsme repertoár nejoblíbenějších skladeb z již probíraných tzv. jazzových standardů, který uplatníme při společném multimediálním koncertu. 

Laboratoř zvukové tvorby

Aktivity této laboratoře, vedené Luborem Bořkem,  lze v rámci projektu rozdělit do tří etap.

V první etapě bylo nutné dokončit práce na výstavbě a vybavení specializované učebny pro výuku nového studijního zaměření „Elektronické zpracování zvuku a zvuková tvorba“ (EZHZT).  To možňuje základním uměleckým školám reagovat na bouřlivý rozvoj elektronizace a digitalizace hudební tvorby a v případě vhodných podmínek tak nabídnout žákům studium specifického studijního zaměření, kde se naučí umělecky a tvůrčím způsobem pracovat s hudebním materiálem v moderním prostředí digitálních nahrávacích studií. Jedním ze záměrů našeho projektu bylo právě umožnit zavedení tohoto studijního zaměření.

Ve druhé etapě bylo třeba provést odborná školení k seznámení s obsluhou a používání specializovaného studiového software, jímž byla učebna vybavena.

Tato školení proběhla na naší škole v měsících lednu a únoru tohoto roku. Všechna školení vedl odborný lektor firmy Disk Multimedia s.r.o. Ing. Jaroslav Musil a byla zaměřena na využití software na zpracování audia Sequel 3, Cubase 6 a VaweLab 7 a také na ovládání notačního programu Sibelius 7. Školení audioprogramů probíhalo ve specializované učebně Elektronického zpracování zvuku a zvukové tvorby, školení programu Sibelius se uskutečnilo v multimediální učebně hudební nauky.

Ve třetí etapě, která trvá dosud, bylo nutné s novou technikou získat vlastní zkušenosti z výuky a získávat tak podklady pro vytvoření manuálu zvukové tvorby, který by v jednotlivých lekcích ukázal cestu ostatním školám, jak postupovat při zavádění tohoto studijního zaměření.

Laboratoř experimentálního tance

Paní učitelka Alžběta Černá se do „Laboratoří“ zaměřila žánrem, který také není ve školách příliš obvyklý – a to improvizací v tanci. Ono také není mnoho lektorů, kteří by ji mohli vyučovat, ale v rámci projektu jsme si mohli dovolit „sáhnout“ po těch nejpovolanějších. Za dobu trvání Laboratoře experimentálního tance se měli vybraní žáci možnost seznámit s výukou několika zajímavých lektorů na vlastní kůži.

Prvním z nich byl Jiří Lössl, odborný pedagog z DAMU Praha, zabývající se dětským scénickým tancem. S ním jsme se učili hlouběji vnímat hudbu a prostor a zdokonalovali pohybovou souhru ve vzájemném kontaktu mezi sebou i ve skupině.

Dalším pedagogem, který po několik lekcí předával své znalosti našim žákům, byla MgA. Mirka Eliášová, PhD. z  AMU Praha. Na jejích lekcích se tanečníci snažili nalézat pro ně nové pohybové prostředky pro taneční projev. Na videozáznamu jim bylo vysvětleno jakých tanečních nepřesností se dopouštějí, jak mají dále vést své snažení v taneční tvorbě a čeho se mají vyvarovat.

Posledními lektory byla dvojice Ing. Lenka Švandová, která se zabývá dětskou tvořivostí v tanci, improvizací a její metodikou a hudební skladatel Edgar Mojdl, který má na starosti i zajištění hudebního doprovodu tanečníků pro plánovaný závěrečný multimediální projekt.

V říjnu několik tanečníků spolu se žáky grafického studia navštívili Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci (bývalý Konvikt), kde si pod vedením Doc. Vladimíra Havlíka sami vyzkoušeli v několika praktických cvičeních tanec při projekci na tanečníky či na zadní plátno.

Zatím poslední akcí tanečního oboru byla návštěva Stavovského divadla v Praze. Taneční představení pod názvem Dialogy beze slov, ve kterém Balet Praha junior zatančil několika choreografií, které vytvořili Attila Egerházi, Samuel Delvaux a Vlasta Schneiderová. Bylo to velmi zajímavé a určitě to žáky tanečního oboru bude motivovat v jejich další práci. 

Slíbená pozvánka na „POKLAD“

V předchozím textu jsme zmínili závěrečné multimediální vystoupení – a na to Vás nyní zveme. V našem projektu jsme se zaměřili za zvyšování kvality výuky v jednotlivých oborech, ale kromě toho i na jejich vzájemné propojení. A naše závěrečné multimediální vystoupení by mělo představit, co jsme se za uplynulý „rok a něco“ naučili. Společným základem všech Laboratoří je improvizace v umění (jak ji například představuje Jiří Stivín ve svém CAP-ARTu), kterou budeme v našem vystoupení určitě potřebovat. Pak jsou zde jednotlivé obory, které se představí tím, co celý projekt dělaly. Filmaři představí projekce, hudebníci jazzově zaimprovizují, tanečníci zatančí a zvukaři to nejenom ozvučí, ale představí i svou uměleckou zvukovou tvorbu. A všechno to bude mít společné téma – Krtičkovu pověst o pokladu v polickém klášteře. V průběhu koncertu Vás ale kromě umění čeká i pátrání po bájném podzemním jezeře a pokladu. V projekcích a živých rozhovorech představíme své objevy – protože jsme přesvědčeni, že jsme toto letité tajemství odhalili. A na závěr pak diváky čeká překvapení.

Co jsme odhalili? Jaké to bude překvapení? Na to si už budete muset v neděli 25. listopadu od 18:00 přijít do Kolárova divadla v Polici na Metují. Jste srdečně zváni.

Comments